14Kdyby dědici byli ti, kteří stavějí na zákoně, byla by víra zbavena smyslu a zaslíbení zrušeno.
Nezbavuj víru jejího smyslu
Proč myslíš, že jsi spravedlivý?
„Narodil jsem se do správné rodiny, Bože. Dej mi všechno, co mi náleží!“ – mohl by být výrok toho, kdo spoléhá na své předurčení a správný rod. Toho, kdo se domáhá spravedlnosti na základě skutků, ve kterých byl vyučen. Jenomže zákon je proto, abychom poznali, že před Bohem neobstojíme. Zákon s sebou nese Boží hněv, protože nikdo z nás ho není schopen zcela naplnit… Jinak to prostě nejde, než z milosti a skrze víru v Boha. I v situaci, kdy se zdá, že víra je bláznovství. Když všechny okolnosti svědčí proti tomu, čemu věříme. Není to totiž o obsahu naší víry, ale o tom, komu věříme. A ten je věrný a mocný. Ten dokáže vše, co chce. Bůh. On naplňuje svůj dokonalý plán skrze ty, kdo mu věří a vydávají se na cestu. V tom je naše spravedlnost, když uvěříme Bohu, který nás povolal do života. Života, který nekončí, protože to je život z Boha.
Tobě věřím Pane. V tobě je můj život.