Jozue 2,21

Když mají pohané větší víru, než my

Jaké znamení dáváš Bohu ty?

Další zvědové jdou prozkoumat zemi, kterou dal Bůh svému lidu. Tentokrát přímo do „jámy lvové“ – do opevněného města, co stojí v cestě. „Padla na nás před vámi hrůza,“ slyšeli od nevěstky Rachab. Ženy, která má přehled o tom, co si skutečně myslí mocní toho města. Do čeho tedy jdeme? Vládce tohoto světa zuří a vůkol je zmatek a hrůza, ale nic nezmůže proti jedinému a právoplatnému Králi. A ten král se rád slituje nad každým, kdo prosí o milost. Dokonce do záchrany na prosbu Rachab zahrnuje celou rodinu. Potřebuješ ale znamení, Rachab. A celou svoji rodinu shromáždi u sebe doma. Možná to bude znamenat radikální změnu toho, čím se živíš. Určitě to znamená rozhodnutí těch, koho k sobě voláš. Rachab dává šňůrku na okno hned, i když ví, že vojsko nemůže přijít dříve než za mnoho dnů. Co je znamením naší touhy po záchraně? Veřeje pomazané krví beránka? Vyznání Ježíše jako Pána a křest? Pokání? Přímluva za naše blízké? Svědectví o naději, kterou máme v Kristu? Všude je zmatek, ale v jednom domě vládne naděje. Víra v záchranu.

Kéž i v mém domě vládne Pokoj Boží a je zde místo pro mnohé.