Lukáš 19,10

Upřímné pokání

Je moje pokání upřímné – vede ke změně života?

V minulém zamyšlení jsme viděli, že Ježíš zachraňuje i ty, od nichž bychom to nikdy nečekali. Příběh o Zacheovi to potvrzuje. Celník byl symbolem zrady a morálního dna – kolaboroval s okupanty a bohatl na úkor svého národa.

Právě jeho reakce na Krista je však příkladná. Nebál se posměchu, když lezl na strom, aby Pána zahlédl. A když Ježíš přišel do jeho domu a byl za to kritizován, Zacheus se rozhodl k nápravě. Nechtěl, aby Ježíš nesl jeho hanbu. Nabídl odškodnění a změnu života. Pouhá Kristova přítomnost proměnila jeho srdce.

To je pravé pokání – řecké metanoia, změna smýšlení a radikální obrat. Nejde jen o lítost, ale o nový život. Skutky nejsou podmínkou spasení, ale jeho ovocem. Zacheovo pokání bylo opravdové, protože se projevilo i v jeho činech.

A co my? Projevuje se naše pokání změnou života?

„Nejlepší důkaz pravého pokání nejsou slzy, ale změněný život.“ – Martin Lloyd-Jones