Jan 19,15b

Prorok, král a kněz

Jak Ježíšova smrt souvisí se mnou?

Již v dřívějších úsecích Písma jsme viděli, že se naplňují prorocká slova Ježíše o jeho smrti. Pak jsme svědky slovní roztržky mezi davem a Pilátem ohledně toho, zdá je Ježíš králem a čím králem je. Vše je podtrženo nápisem ve třech tehdejších „světových“ jazycích: „Ježíš Nazaretský, král židovský“. On se přeci vydával za židovského krále – namítají Ježíšovi odpůrci; a dělají tak právem, protože toto byl skutečný důvod, pro který byl vynesen rozsudek. Opět paradoxně díky Pilátově větě „Co jsem napsal, napsal jsem,“ bude světu ohlašován pravý důvod smrti Ježíše: On byl opravdu Král. A když navíc římští vojáci losují o Ježíšův šat, protože je beze švů, odshora vcelku utkaný a byla by škoda jej poničit – slyšíme zde narážku autora evangelia na kněžství křižovaného Krista: veleknězovo roucho muselo být nesešívané. Tyto tři úřady – prorok, král a kněz – shrnují poslání Ježíše. Dle Starého zákona byli lidé do těchto funkcí pomazáváni. A slovo Mesiáš, přeložené do řečtiny jako Kristus, znamená přeci „pomazaný“...

Ježíši, Ty jsi byl skutečně Bohem poslán, aby ses za mne obětoval. Buď nyní mým Králem!