25Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů. 26Pak bude spasen všechen Izrael,
Spasení Izraele
Jakým způsobem Bůh zůstává věrný svým zaslíbením?
Text Ř 11, 25-26 patří mezi zřejmě nejtajemnější a nejkontroverznější texty Nového zákona ve vztahu k židovství. Co znamená „plný počet pohanů“ a co „bude spasen všechen Izrael“?
Existuje mnoho výkladových proudů, zmíním pouze 4, které jsou podle mne nejvýznamnější či nejzajímavější: 1. Eschatologická spása celého národa Izrael. V tomto výkladu zastávaném mnoha moderními teology má Izrael (i jako politická entita) stále svou roli a zaslíbení, která nebyla přenesena na církev. 2. Církev jako „duchovní Izrael“. Tento tradiční výklad zastávaný např. Augustinem či Kalvínem rozumí výroku „celý Izrael“ jako součtu všech věřících Židů a pohanů, kteří dohromady tvoří (neviditelnou) Církev. Izrael tedy neoznačuje židovský národ. 3. Souběžné cesty (Sonderweg). V reakci na holocaust vznikl v rámci teologie „nové perspektivy na Pavla“ výklad, tvrdící, že Židé budou spaseni skrze vlastní smlouvu s Bohem, na rozdíl od pohanů, kteří budou spaseni skrze víru v Krista. 4. Zatvrzení jako misijní strategie. Zatvrzení Izraele je Boží plán – kdyby Židé neodmítli Krista, apoštolové by nebyli vyhnáni do světa a evangelium by se nedostalo k pohanům. Až bude misie mezi pohany dokončena, žárlivost Izraele povede k tomu, že nakonec všichni přijmou Krista.
Co si z tohoto textu vzít? Třeba to, že Bůh je věrný svým zaslíbením vůči Izraelskému národu. A také: nemáme spoléhat pouze na svou vlastní moudrost, protože každého člověka v každé generaci vždy Bůh něčím překvapí.
Pane, nauč nás žít s nezodpovězenými otázkami. Dej, ať křesťané a židé společně umí žít v míru a porozumění.
