15Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník.
Otevřete chrámy svých srdcí
Jak moc dávám prostor Bohu a nakolik jde jen o mou představu?
Někdy se až příliš upíráme ke svým vyzdobeným chrámům, do kterých s hřejivým pocitem zamykáme Boha. Upínáme se k nim: to je to jediné místo, kde můžeme Boha správně chválit, kde s ním můžeme komunikovat…A tyto naše pompézní chrámy nemusí být úchvatné architektonické stavby. Můžou to být docela dobře naše srdce, do kterých uzamkneme naši představu o tom, jak je nejlepší s Bohem být. A přitom tam Boha svážeme natolik, že tam ve skutečnosti možná vůbec není. Když pak přijdou dny, kdy se naše chrámy zachvějí v základech, hrozí, že se i Bůh v nich zavřený roztříští na malé střípky, které jde dát jen stěží zase do kupy.
Proto propusťme Boha z vězení našich tradic, stereotypů a dogmat a otevřeme se skutečnému Bohu, který je větší než největší chrámy světa. On sám nám dá „řeč i moudrost“, která ustojí všechny pády, boly, nesnáze. Spolehneme-li se na Něj s otevřeným srdcem, stane se vše ostatní nepatrným. „Když vytrváte, získáte své životy.“
Bože, dej nám sílu plně se na Tě spolehnout a otevřít se Tvému svatému Duchu.