24Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě."
Pravé uctívání
Kdo Boha opravdově ctí?
Samařská žena Ježíšovu nabídku živé vody přijímá, i když patrně ještě plně nevidí její význam. Zdá se, že uvažuje stále více materiálně. Byla pro ni lákavá myšlenka, že už by nemusela pořád chodit pro vodu do studny. Ježíš jí tedy vztahuje do oblasti, kde tu živou vodu potřebuje zakusit. Má prorocký vhled do její osobní situace. Sem Ježíš míří nejvíce. Nechce s námi pouze filosofovat o životě, ale jít s námi k jádru věci. K tomu, kde se nacházíme a jak na tom opravdu jsme. Žena ale tak trochu uniká, možná ještě není plně připravena otevřít tak intimní otázky svého života. Stáčí hovor zase jinam. K otázce, kde má být uctíván Bůh. Ježíš netlačí a přijímá její otázku. Byly a jsou různé formy uctívání Boha. Pro Ježíše nejsou důležitá místa a vnější formy, jestli je nějaká správnější než jiná. Jde mu o srdce člověka. Jestli uctívání Boha vychází z radosti Ducha svatého v srdci a z vnitřní opravdovosti. A jestli se při tom klečí, stojí nebo se tak děje v přírodě či skvostném chrámu, to důležité není.
Pomoz mi, Pane, abych k tobě přicházel s radostí a upřímným srdcem.