20anežiji už já, ale žije ve mně Kristus.
Když Kristus žije ve mně
Co znamená, že Kristus žije ve mně – v mém každodenním životě?
Tato pasáž ukazuje Pavlovu odvahu postavit se i Petrovi, když viděl, že jeho jednání není v souladu s pravdou evangelia. Petr se zpočátku svobodně stýkal s pohany, ale když přišli někteří z Jeruzaléma, začal se od nich odtahovat – ze strachu. Pavel to vnímá jako pokrytectví, které ohrožuje samotnou podstatu evangelia.
Evangelium není jen o slovech, ale o životě. O tom, jak se chováme k druhým, jak žijeme svou víru. Pavel připomíná, že nejsme ospravedlněni skutky zákona, ale vírou v Ježíše Krista. A tato víra proměňuje celý náš život – „nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.“
To je hluboké tajemství křesťanského života. Nejde jen o to, co děláme, ale o to, kdo v nás žije. Když Kristus žije v nás, mění se naše motivace, naše vztahy, naše rozhodnutí. Už nežijeme pro sebe, ale pro Něho, který nás miloval a vydal sebe samého za nás.
Pane Ježíši, děkuji Ti, že jsi mě ospravedlnil svou milostí. Uč mě žít každý den tak, aby bylo vidět, že Ty žiješ ve mně. Chraň mě před pokrytectvím a dej mi odvahu stát za pravdou evangelia. Ať můj život odráží Tebe. Amen