28Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko."
Jak obstát?
Co je mojí nadějí při čtení zpráv o politice moci, blížících se válkách a zhoršujících se podmínkách pro život na planetě?
Někdy je mi skutečně zle. Hluboce. Niterně. Mnohdy považuji za viníka dění kolem sebe. Jindy dění ve světě. Zlo, které se šíří jako nákaza. Kterému se tak absurdně daří! Které má všechny výhody na své straně…Proč? Jak se bránit? Jak to zastavit?
Někdy je mi skutečně zle. Hluboce. Niterně. A občas považuji za viníka samu sebe. Venek se jeví takový, jaké je mé vnitřní prožívání. Vše se propadá do zkázy. Není úniku před sebou samou…Proč? Jak se bránit? Jak to zastavit?
Mnohdy není východisko v nás, v našich silách, ale v našem spolehnutí se na Pána Boha. To je víra: že se spolehnu, odevzdám a věřím, že Bůh má ve svých rukou celý svět, tedy i mě, i to dění ve mně, i to dění ve světě. Ať se stane cokoliv, Bůh obstojí, Bůh vytrvá…Proto dává smysl věřit, napřímit se a zvednout hlavu, protože naše vykoupení je blízko. On je blízko. On je ve mně.
Bože, díky za Tvou blízkost. Díky, za jistotu, kterou nabízíš a kterou já tak často nedokážu přijmout. Díky za Tvou trpělivost, se kterou tu stále vyčkáváš. Díky za Tvé objetí, které tolik potřebuji, a tak často ho přehlížím.