7Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
Král slávy přichází
Jsou dveře mého života otevřené pro Krále slávy?
Žalm začíná připomínkou, že Hospodin je Stvořitel a Pán celé země. Ptá se: Kdo smí vstoupit na jeho horu? Odpověď zní: Ten, kdo má čisté ruce a ryzí srdce. To by nás mohlo vést k zoufalství – kdo z nás to dokáže? Právě Kristus naplnil tuto podmínku a jako náš Král i Kněz nám daroval přístup k Bohu. Ale tím to nekončí. Jako učedníci jsme zváni k proměně – vítáme Krále nejen otevřenými dveřmi chrámu, ale způsobem svého myšlení a života. Otevíráme mu brány svých slov, času, vztahů i zdrojů; tam, kde vládne on, roste pokoj, spravedlnost a radost. A to je praktický důsledek víry - Boží království není jen budoucí naděje, ale přítomná realita, která proměňuje naše srdce i činy.
Králi slávy, vejdi dnes do mého života a proměňuj mě, ať tvé království roste v tom, jak žiji mezi druhými.