4Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit."
Nový začátek
Jak mohu napravit to, co se mi v životě nepodařilo?
Nikodémova otázka je zcela na místě: „Jak se může člověk narodit, když už je starý?“ Odvěká lidská zkušenost říká, že to skutečně nejde. Dokonce nejenom když se ocitneš tváří v tvář druhému břehu svého života, nýbrž je to prostě úplně nemožné. Bezpochyby tohle měl na mysli Nikodém, když otázku vyslovil.
Co ale kdybychom otázku položili jinak: „Jak může člověk napravit to, co se mu v životě nepodařilo?“ Ta už nám dává více možností a otevírá nám nový prostor. To narození možné je, zní odpověď, a jsou k němu zapotřebí dvě věci: voda a Duch. Voda, která je znamením obmytí našich přiznaných poklesků a selhání. Duch, který obživuje lidskou duši k osobnímu vztahu s Bohem. Duchovně mrtvý člověk může skrze vodu a Ducha povstat k novému počátku, k životu věčnému.
Není snadné tomu porozumět – vždyť i učitel Izraele jen těžko chápal. Možná však, že je ještě těžší je tomu uvěřit.
Pane, dej mi, prosím vstoupit do Tvého království skrze vyznání mých vin a přijetí tvého Ducha.