63Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.
Duch vane, kam chce
A co ty na to?
„To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“ – říkali mnozí učedníci. Takže nejenom ti, kdo stojí stranou, hledači zázraků, ne jenom židé, kteří hledají spravedlnost sami v sobě, ale ani učedníci nechápou. Reptají. Možná si netroufnou před Ježíšem, ale mezi sebou o tom mluví. Chceme chleba pro břicho, uzdravená těla a zázrak na lusknutí prstu – tedy na jednu modlitbu – a ty mluvíš o nějakém chlebu z nebe. O chlebu, který nevidíme, a ani se do něj nedá kousnout. Jenomže tak, jako potřebujeme chleba pro tělo, potřebujeme Ducha pro věčný život. Ježíš je tentokrát nešetří – už slyšeli vše, co bylo třeba. Teď je čas na vaše rozhodnutí. Jedni se urážejí, jiní zůstávají. Stejná slova, různé reakce. Nevěra a víra. Slovo Boží a Duch jsou přítomní a vedou nás k životu. Jsou život. Někdy možná zcela nerozumíme, ale pokud v nás zůstává touha Boha poznávat, rozhodneme se pro Ježíše.
Dej mi Pane milost přicházet k Ježíši a nalézat v Něm život. Naplň mne svým Duchem a ochraň mě od zrady.