Jonáš 1,1-2

Boží slovo není neutrální

Jak se děje Boží slovo v mém životě?

Stávají se různé věci, běžné i neuvěřitelné. A uprostřed toho se děje slovo. Oslovení. Hlas tichý, jemný, někdy vtíravý. Jednou je slyšíš, jindy přichází a nevíš, odkud. Vstaň a jdi!

Takhle se děje slovo Hospodinovo. V našem všedním životě nás oslovuje, zasahuje, povolává, vybízí k aktivitě. Vstaň! Boží slovo pozvedává, nese, přetváří. Je pojítkem mezi Pánem Bohem a mnou. Nechám-li se jím pohnout, oslovit, pak se něco v mém životě stane, vím, že tu nejsem jen pro sebe, že můj život je odpovědí na Boží slovo.

Boží slovo není jen jemné pohlazení, ale přináší výzvu, která nás posouvá. Kolikrát do neznáma, mimo naši komfortní zónu. Jdi, zakroč, nenech zlé věci kolem sebe jen tak plynout, neboj se proti nim povstat a namočit se, formulovat svůj názor, přeslabikovat svou víru, vystavit se nebezpečí, že budu sám proti většině, ve třídě, v práci, ve městě. Jonáš si tak připadal, namočil se, ztratil pevnou půdu pod nohama, ale neztratil se Bohu. Jeho slovo se děje. Někdy nás musí pořádně vymáchat, aby nás zastavilo, obrátilo a vyslalo dobrým směrem. Ale děje se, právě takto.  

Prosím, Pane, ať se nebojím namočit se do zápasu se zlem. Amen