12Izraelci se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto Hospodin dopustil, aby moábský král Eglón nabyl nad Izraelem vrchu, neboť se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích.
Celé srdce pro Boha
Co v mém životě může soupeřit s místem, které patří jedině Bohu?
Druhá kapitola vysvětluje, co jsme tušili už z první: Izrael svůj úkol nedotáhl, protože přestal být Bohu věrný. Přijal bohy národů, které měl vyhnat, a jejich oltáře nechal stát. Bůh přitom nechce být jedním z mnoha – chce celé srdce. Je to trochu jako v manželství: rozdělená věrnost už není věrnost.
Proto Hospodin nechal část národů v zemi jako zkoušku, která měla lid formovat. Nevěrnost je stála bolest a otroctví, ale příběh tím nekončí. Kdykoli volali k Hospodinu, poslal jim zachránce. I to mě povzbuzuje: Boží kázeň není odmítnutí, je to cesta zpátky k němu. Naše selhání není silnější než jeho vytrvalost.
Pane, dej mi srdce, které bude patřit celé tobě, a vracej mě k sobě, kdykoli od tebe bloudím.