5Jen se usilovně snažte zachovávat přikázání a zákon, které vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, totiž milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a dbát na jeho přikázání, přimknout se k němu a sloužit mu z celého srdce a z celé duše."
Přimknout se
Co by si měl člověk sbalit na cesty?
Spolu s Izraelci se dnes ocitáme uprostřed velkého loučení. Dva z dvanácti kmenů Izraele opouští západní břeh Jordánu, kde pomohly svým bratřím obsadit zaslíbenou zem. Chystají se překročit řeku zpět na východ do svých nových domovů a loučí se se svými bratry. Neodchází daleko, dál zůstanou součástí nového národa v zemi zaslíbené. Budou ale za řekou. Opouští toho dost. Vzdálí se své širší rodině. Je tu však něco, co uprostřed všeho opouštění Rúben a Gád opustit za žádných okolností nesmí. „Usilovně se snažte“ říká Jozue „zachovávat přikázání, milovat Boha, chodit po Jeho cestách, sloužit mu … přimknout se k němu z celého srdce.“
I nám je někdy určeno odejít. Odcházíme na studia, za prací, přijde čas stěhování, třídíme věci, opouštíme známá místa a loučíme se se starými přáteli. Jedno ale mějme na srdci: navzdory vzdálenosti zůstáváme součástí Božích plánů, Boží rodiny. Právě proto, že opouštíme mnohé jistoty, nastává čas se skutečně a usilovně „přimknout k Hospodinu“.
Pane, pomoz nám přimknout se a uč nás chodit po všech tvých cestách!