25Šimon Petr stál ještě u ohně a zahříval se. Řekli mu: "Nejsi i ty z jeho učedníků?" On to zapřel: "Nejsem."
Okamžik probuzení - Když ti zakokrhá kohout
Neklameme sami sebe, abychom se vyhnuli pravdě o nás?
Velkou útěchou na mé cestě víry je text, který říká. V mnohém zajisté klesáme všichni. Jsou dny, kdy se až příliš podobám apoštolu Petrovi v tu osudnou noc. Podléhám blalženým iluzím o sobě samém, nejsem schopen se vidět střízlivě takový, jaký jsem. Občas je příjemné naslouchat lichocení spokojenosti se sebou a začít přehlížet věci, které je třeba změnit. Pán opravdu věrně svým tichým a jemným hlasem šeptá slova pravdy no a pak někdy „zakokrhá kohout“ a je to! Najednou jasně vidím, co jsem celou dobu vidět nechtěl. Vzpomínám na chvíle, kdy jsem se vyhnul svědectví o Pánu jen proto, že jsem se styděl. Co s tím ? Děkuji Pánu Ježíši, že se s Petrem po jeho zapření znovu setkal, probral s ním, jak je to s tou jeho láskou. Je větší než všech ostatních až na smrt? A následně ustanovuje Petrovo poslání i postavení ve službě. I my tedy smíme přijmout znovu ujištění a nový začátek v naší cestě za Pánem, jakkoli jsme možná selhali.
Pane odpusť mi má selhání a proměň mé srdce a pošli mne tam, kde mne chceš mít.