Bratrská jednota baptistů

Vyrostl jsem v křesťanské rodině, která je zrcadlem různosti Božího lidu. Můj pradědeček byl biskupem Jednoty bratrské, strýc farářem evangelické církve (jeho manželka byla vnučkou baptistického evangelisty), druhý strýc byl superintendentem metodistické církve a tchán kazatelem Církve bratrské. Boží existenci jsem si vždycky uvědomoval, ale osobně jsem z Boží milosti vydal svůj život Pánu Ježíši Kristu až během studia na Technické univerzitě.
Po obrácení jsem chtěl sloužit jako kazatel, ale komunistický režim mi to nedovolil. Po ukončení techniky jsem nastoupil jako kancelářská síla do církve v naději, že budu moci studovat teologii. Moje přihláška však byla znovu zamítnuta. Díky benevolenci profesorů jsem na přednášky na evangelické fakultě mohl docházet, a když mi po absolvování vojny byl udělen tzv. „státní souhlas“, otevřela se mi cesta ke studiu. V rychlém sledu jsem složil zkoušky za dva ročníky, mezitím jsem byl povolán na sbor a studium jsem dokončil dálkově. Jeden semestr jsem strávil na Moravian Theological Seminary v Bethlehemu (USA).
Sloužil jsem ve sborech Jednoty bratrské v Ujkovicích, Holešově a Mladé Boleslavi, později jsem byl zvolen i do vedení církve. Nesouhlasil jsem s proměnou Jednoty bratrské, proto jsem z denominace odešel, rekvalifikoval se na účetního, pracoval jsem jako překladatel a později obchodní zástupce. Po čase mě oslovil sbor Bratrské jednoty baptistů v Litoměřicích, kde jsem byl posléze zvolen kazatelem a sloužím zde dvanáctým rokem.
Všechno to by nebylo možné bez podpory mé skvělé manželky, s níž letos oslavíme 43 let společného života. Máme čtyři děti, které jsou se svými partnery našimi přáteli a radujeme se z dvanácti vnoučat.