Vlastimír Haltof /úvahy 21-12 (21.4.-30.4.)
Církev československá husitská
Je mi 46 let, jsem ženatý a mám dvě děti. Jsem knězem Církve československé husitské, moje manželka Lucie je také duchovní, farářka v Litovli.
Nepocházím z křesťanské rodiny, cestu k Bohu jsem hledal dlouho a složitě. Za podporu a pomoc na této cestě vděčím mnoha lidem, přátelům z domácí skupinky Apoštolské církve v mé rodné vesnici na počátku devadesátých let, knězi ŘKC, Maxmiliánu Vladimíru Filovi, s nímž jsem se potkal v době výkonu mé základní vojenské služby v Bučovicích. Jeho fara nám, záklaďákům, byla vždycky otevřená a našel si na nás a na naše otázky čas.
Husitskou církev jsem začal poznávat několik let předtím, v době po roce 2000, kdy jsem pár let žil v Praze. Tady mi byla duchovním domovem a zázemím fara v Nuslích, kde se scházeli mladí lidé, hlavně studenti Husitské teologické fakulty UK. V té době jsem poznával liturgii a začal se víc zajímat o teologii.
V roce 2003 jsem se seznámil s mojí budoucí manželkou Lucií. Potkali jsme se na jedné studentské akci na faře v Mostě, kde v té době sloužila jako pastorační asistentka. V roce 2006 jsme se stěhovali do Litovle. Lucie v tom roce přijala kněžské svěcení od tehdejší Olomoucké diecéze CČSH, Jany Šilerové. Já jsem byl přijat na pozici pastoračního asistenta. Svou službu jsem tedy začal tzv. „od píky“.
V roce 2006/2007 jsem začal studovat Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Křesťanská výchova, kde jsem se také, po mnoha letech, opět setkal s bučovickým farářem, Vladimírem Filem, ovšem tentokrát jako s vyučujícím a také zkoušejícím. Na fakultě jsem ostatně poznal řadu dalších skvělých lidí, kteří mě ovlivnili v mé službě.
Po pár letech jsem začal pracovat jako kazatel, později jsem přijal jáhenské svěcení a v roce 2015 jsem přijal svěcení kněžské. Sloužil jsem nejprve v Litovli, pak v Hranicích od roku 2009 do roku 2014, v roce 2015 opět v Litovli a od roku 2016 jsem farářem v Lošticích. Od ledna 2021 jsem také administrátorem Náboženské obce v Chudobíně a současně vikářem v šumperském vikariátu Olomoucké diecéze Církve československé husitské.
Je mi 46 let, jsem ženatý a mám dvě děti. Jsem knězem Církve československé husitské, moje manželka Lucie je také duchovní, farářka v Litovli.
Nepocházím z křesťanské rodiny, cestu k Bohu jsem hledal dlouho a složitě. Za podporu a pomoc na této cestě vděčím mnoha lidem, přátelům z domácí skupinky Apoštolské církve v mé rodné vesnici na počátku devadesátých let, knězi ŘKC, Maxmiliánu Vladimíru Filovi, s nímž jsem se potkal v době výkonu mé základní vojenské služby v Bučovicích. Jeho fara nám, záklaďákům, byla vždycky otevřená a našel si na nás a na naše otázky čas.
Husitskou církev jsem začal poznávat několik let předtím, v době po roce 2000, kdy jsem pár let žil v Praze. Tady mi byla duchovním domovem a zázemím fara v Nuslích, kde se scházeli mladí lidé, hlavně studenti Husitské teologické fakulty UK. V té době jsem poznával liturgii a začal se víc zajímat o teologii.
V roce 2003 jsem se seznámil s mojí budoucí manželkou Lucií. Potkali jsme se na jedné studentské akci na faře v Mostě, kde v té době sloužila jako pastorační asistentka. V roce 2006 jsme se stěhovali do Litovle. Lucie v tom roce přijala kněžské svěcení od tehdejší Olomoucké diecéze CČSH, Jany Šilerové. Já jsem byl přijat na pozici pastoračního asistenta. Svou službu jsem tedy začal tzv. „od píky“.
V roce 2006/2007 jsem začal studovat Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Křesťanská výchova, kde jsem se také, po mnoha letech, opět setkal s bučovickým farářem, Vladimírem Filem, ovšem tentokrát jako s vyučujícím a také zkoušejícím. Na fakultě jsem ostatně poznal řadu dalších skvělých lidí, kteří mě ovlivnili v mé službě.
Po pár letech jsem začal pracovat jako kazatel, později jsem přijal jáhenské svěcení a v roce 2015 jsem přijal svěcení kněžské. Sloužil jsem nejprve v Litovli, pak v Hranicích od roku 2009 do roku 2014, v roce 2015 opět v Litovli a od roku 2016 jsem farářem v Lošticích. Od ledna 2021 jsem také administrátorem Náboženské obce v Chudobíně a současně vikářem v šumperském vikariátu Olomoucké diecéze Církve československé husitské.