Úterý 6. února

2 Janův list 1-13

¹Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které opravdově miluji - a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu. ²Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: ³Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce. ⁴Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce. ⁵A nyní tě prosím, paní, ne že bych ti psal nové přikázání, ale připomínám to, které máme od počátku: abychom milovali jedni druhé. ⁶A to je láska: žít podle Božích přikázání; to je to přikázání, o kterém jste od počátku slyšeli, že máte podle ní žít. ⁷Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist. ⁸Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o to, na čem jste pracovali, ale
abyste dostali plnou odměnu. ⁹Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. ¹⁰Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; ¹¹kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích. ¹²Ačkoliv bych měl ještě mnoho co psát, nemíním to svěřovat papíru a inkoustu; neboť doufám, že se k vám dostanu a budu s vámi mluvit tváří v tvář, aby naše radost byla úplná. ¹³Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.