Středa 2. října

2 Korintským 4,16-5,10

¹⁶A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme. ¹⁷Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy ¹⁸nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné. {5}¹Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. ²Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským. ³Vždyť jen když jej oblékneme, nebudeme shledáni nazí. ⁴Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem. ⁵Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh. ⁶Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána - ⁷žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme. ⁸V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána. ⁹Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině. ¹⁰Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé.