Marek 4,1-20
1Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu. 2Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl: 3"Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat. 4Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je. 5Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi. 6Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo. 7Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu. 8A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek i třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný." 9A řekl: "Kdo má uši k slyšení, slyš!" 10A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním, co znamenají podobenství. 11I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích, 12aby `hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno´." 13Řekl jim: "Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním? 14Rozsévač rozsívá slovo. 15Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a odnímá slovo do nich zaseté. 16A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají. 17Nemají však v sobě kořen a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají. 18U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo, 19ale časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody. 20Toto pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou."
Zpět na úvahu autora!