Žalm 132
1Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči, 2jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu: 3"Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože, 4očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí, 5dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!" 6A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích. 7Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou. 8Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci! 9Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají. 10Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného. 11Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost - nevezme to nazpět: "Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn. 12Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit, navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu." 13Hospodin si totiž zvolil Sijón, zatoužil jej mít za sídlo: 14"To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím. 15Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem. 16Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat. 17Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo. 18Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit."
Zpět na úvahu autora!