17`Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.´ 18Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.
Míra všech věcí
Má se křesťan čím chlubit?
„Ostatní překonávají ostatní, my překonáváme sami sebe,“ chvástala se kdysi reklama jedné počítačové společnosti: chtěli naznačit, že o nějaké konkurenci jejich výrobků nemůže být ani řeči. Něco podobného tvrdili i o jednom teologovi ze 17. století – své soupeře v disputacích „umatil“ tak mistrně, že už mu žádný nezbyl a diskutoval už jen sám se sebou. Starověký sofista Protágoras prohlašoval, že „člověk je mírou všech věcí.“
Apoštol Pavel se však nechce řadit k těm, kdo se „měří sami sebou“ (v. 12) – to je charakteristické pro falešné učitele, kteří svou činnost posuzují podle lidských měřítek úspěchu – výmluvnosti, dojmu na posluchače apod. Pavlovým kritériem, měřítkem, je Bůh v Kristu. V něm člověk poznává, že všechno dobré, co má a koná, je dar. „Chlubit se“ – ve smyslu radovat se z úspěchu a upozorňovat na něj – nemusí být samo o sobě špatné, člověk ovšem musí mít na paměti to, co říká apoštol jinde: „Máš něco, co bys nebyl dostal?“ (1K 4, 7)
Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost! (Ž 115, 1) Amen