14A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;
Není vše zlato, co se třpytí
Poznáme pravé Kristovo evangelium od atrapy?
Kdyby ďábel vypadal jako hloupý čert z pohádky – ušmudlaný trouba s kozí bradkou, rohama a chvostem – pravděpodobně by se mu každý vysmál a nikdo by mu nenaletěl. Skutečné zlo je mnohem rafinovanější a často na sebe umí brát velmi svůdné, oku a jiným smyslům lahodící a v některých případech i velmi zbožné formy: vzpomeňme jen, jak v příběhu o pokušení na poušti ďábel dokonce cituje i Bibli a nabízí Ježíšovi „spolupráci“ na jeho poslání snadnějšími cestami, než je poslušnost Otce, utrpení a kříž: imponováním davům a spojením se světskou mocí. Není divu, že stejné triky zkouší i na Ježíšovy následovníky – falešní učitelé Pavlovy doby nabízeli Korinťanům „vylepšené“ evangelium hlásané výmluvnějšími slovy, než jakých byl schopen apoštol – nejen kvůli omezeným lidským schopnostem, ale i kvůli zachování věrnosti svědectví poznané pravdě. Ta se však prosadí i bez výmluvnosti a manipulativních triků, bez politických spojenectví, moci a násilí.
Pane, dávej nám dar rozlišovat duchy a veď nás po své cestě, i když to často není ta nejpohodlnější nebo nejhonosnější.