9ale on mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.
Třetí nebe a Satanův posel
Jak očekáváme, že se křesťanství bude projevovat v našem životě?
S paradoxy křesťanství jako by se u Pavla roztrhl pytel: líčí zde (nejspíše v reakci na „zážitkové“ křesťanství falešných učitelů) svůj vlastní „mystický“ zážitek – vytržení „do třetího nebe“ – a vzápětí se zahanbením přiznává, že má v těle osten, „satanova posla“, aby si příliš nevyskakoval, připomínku své slabosti a závislosti na milosti Boží. Podobný paradox mohli ale apoštolové vidět i u samého Ježíše: na hoře Proměnění se zjevil ve své slávě, jako vrchol dějin spásy dosvědčený Zákonem (Mojžíšem) i Proroky (Eliášem), a vzápětí (tedy ti, kteří neutekli) vidí na kříži muže bolesti, který nemůže „spasit“ (zachránit) ani sám sebe.
Martin Luther říká, že Bůh není přítomen ve světě jinak než v podobě svého protikladu, v podobě tohoto bezmocného a zohaveného muže na kříži; cokoliv jiné je falešná „teologie slávy“ falešného boha, do kterého si člověk projektuje své představy. Pavlova „síla ve slabosti“ tedy není pouhé „zocelení utrpením“ (to by zvládl každý stoický filosof), ale znamením právě této paradoxní povahy křesťanství.
Pane, nauč nás žít z daru Tvé milosti.