5Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte. Což nechápete, že Ježíš Kristus je mezi vámi? Ledaže jste před ním neobstáli!
Duchovní inventura
Kdo je v Kristu?
Korintští křesťané (nejspíše zmanipulovaní falešnými učiteli) požadovali od Pavla nějaký „certifikát autenticity“, že může mluvit na místě Kristově, nejlépe podle kritérií jejich nových „duchovních vůdců“. Pavel ale otázku obrací: a jak jste si jistí vy sami, že jste v Kristu? Možná byste si měli zamést před svým vlastním prahem...
I když odhlédneme od tehdejší situace, neuškodí si Pavlovu výzvu k duchovní „inventuře“ připomenout sem tam i dnes. A nejlépe nejenom sem tam. Různé křesťanské nauky, jsou-li špatně pochopeny, svádí k představám, že stačí někdy v minulosti uvěřit, být pokřtěn, stát se členem sboru nebo církve a člověk už se nemusí o nic starat. Víra a život z ní je však každodenní a celoživotní proces. I Martin Luther říká v 95 tezích, že „celý život člověka má být pokáním“ a v katechismu, že naše staré já („starého Adama“) je třeba denodenně „topit ve vodě křtu“. Proto se vyplatí (zejména v okamžicích, kdy jsme sváděni posuzovat víru druhých) zastavit se a podle apoštolovy rady se zamyslet, jak si na tom před Pánem Bohem stojíme sami.
Pane Ježíši, pros za nás, aby naše víra nepřestala (L 22, 32).