2 Korintským 7,6

Zármutek vede k pokání

Jak se liší zármutek podle Boží vůle od zármutku světa?

Apoštol Pavel se raduje ne kvůli zármutku, ale z toho, co ten zármutek přinesl. Byl to zármutek podle Boha a jen na čas. Protože to byl zármutek podle Boha, způsobil pokání ke spasení. Přinesl ovoce hodné pokání vyjádřené vážným způsobem, jakým jednali Korintští s případem nemravnosti (1Kor 5) a očistili se od zla. Nadto nejenom jednali se skutečným zlem, ale očistili se sami od své vlastní uvolněnosti. Jak jiný je zármutek ve vážném případě Jidáše, jehož zármutek nebyl z Boha, ale jen z člověka a místo pokání vedl ke smrti. Apoštol ujišťuje, že při psaní svého prvního listu (dopisu) neměl před sebou v první řadě toho, kdo učinil to zlé anebo ty, kteří trpěli zlo, ale péči o věřící před Bohem. Pavel nebyl zahanben, že o nich dobře mluvil před Titem, protože všechno, co o nich mluvil, se ukázalo být pravdivé. Jeho důvěra v ně byla potvrzena.

Pane, potěš všechny, kteří jsou dnes sklíčení.