2 Korintským 9,6

Radostný dárce

Co je to dar?

Slogan „radostného dárce miluje Bůh“ z dnešního biblického textu často vídám na kostelních pokladničkách nebo košíčcích pro sbírky; vytržený ze souvislosti může působit dojmem, že Pán Bůh má rád zvláště ty, kteří ochotně a štědře platí.

Pavlovi jde především o to, aby dar byl skutečně darem, „ze srdce“ a ne něčím z trudné povinnosti (i když kvůli dobré věci trochu provokoval k „soutěži“ mezi Korinťany a Makedonci kolik kdo vybere na charitu pro chudé křesťany v Jeruzalémě). K tomu nejlépe dojde, pokud pochopí vnitřní smysl daru a to, že sám nemá nic, co nedostal. Apoštol také dává nahlédnout do „Boží ekonomiky“, když dar přirovnává k setbě, při které se prokázané dobro neztratí, ale přinese mnohonásobný užitek, v nějaké podobě dokonce i původnímu dárci – viz Kazatelovo „pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš“ (Kaz 11, 1). Bůh sice může vypadat jako „marnotratný rozsévač“ z Ježíšova podobenství a občas něco hodí někam, kde nic nevyroste, ale třiceti-, šedesáti- a stonásobná úroda jinde mu to bohatě vynahradí.

Pane dej, ať jsou naše dlaně i naše srdce stále otevřená druhým.