2 Paralipomenon 17,3

Blíž Tobě, Bože můj

Spokojíme se s takovou vírou, co nám předali, nebo půjdeme dál a výš?

David nebyl Jóšafatovým otcem, nýbrž dávným předkem. A přece se tu píše o otci, protože Jóšafat překonal ve své touze po Bohu zbožnost své doby, svých skutečných blízkých příbuzných, a přiblížil se tomu, co kdysi znával David. Měl touhu odložit všelijaké nedokonalosti a špínu, co se během let na tradici přilepila. Jeho srdce hořelo pro Pána víc, než bylo v královské rodině poslední dobou obvyklé.
Většina z nás poznala Boha za pomoci lidí, se kterými jsme se setkali. Mohou být úžasní ve své víře, průměrní nebo velmi nedokonalí, na tom zas tak nezáleží. Bůh si je používá šikovně a vynalézavě. Ale nemůžeme napořád zůstávat jen u toho, co jsme přijali na začátku. A byla by chyba říci si: už jsem na tom podobně jako lidi okolo nebo dokonce lépe, o víc už usilovat nemusím.  Bůh má pro nás připraveno mnohem víc, jenom musí být trocha ochoty to přijmout. Zve nás, abychom šli dál, zamířili k výšinám, přijímali více moudrosti a více lásky. Mnoho zbožných lidí se zastaví a nemá vůli se někam posunout. Nebuďme jako oni.

Drahý Pane, táhni nás ke svým výšinám!