2 Paralipomenon 26,4

Vztah k Bohu nelze zdědit

Proč věřím v Boha?

Po smrti svého otce se v Judsku stal králem jeho teprve šestnáctiletý syn Uzijáš. Jak úžasné je vidět, že teprve šestnáctiletý potomek, který dostal od svých rodičů a zejména od svého otce zbožný základ, je schopen vést celé království. Po svém boku měl po smrti svého otce osobu zkušenou v Božích viděních, a tak zřejmě pokračoval v hledání Hospodina, tak jak byl zvyklý a jak to viděl u svého otce. Je opravdu obdivuhodné, jak se se ztrátou otce vyrovnal a na Boha nezanevřel, nevinil ho z toho, že v období bouřlivých hormonů, kdy tátu nejvíc potřebuje, táta už není.

Napodobování otcovy zbožnosti však pro hluboký osobní vztah s Hospodinem nestačilo. Ve chvíli, kdy už byl plně dospělý, bohatý, slavný a vyhledávaný (požehnáním od Hospodina), na Hospodina zapomněl. Hojnost a pozemská sláva nepřinesla Uzijášovi novou úroveň osobního vztahu s Bohem, ale pád. Byla to pýcha. Kolikrát už jsme to mohli kolem sebe vidět? Ani dobrá křesťanská výchova a rodičovský vzor nenahradí hluboký osobní vztah. Je jen jeho dobrým základem.

Pane, chci tě víc znát poznáním sebe!