2 Paralipomenon 32,25a

Kazí dary charakter?

Komu vzdáváš chválu, když se ti daří?

Samé boje a těžkosti. Tvrdá práce a odříkání. Mnoho modliteb a společných zápasů. Znáte to? Asi jsi nebojoval o království, ale nebojoval jsi za nic menšího než za svou rodinu, manželství, své děti, rodiče, za svého šéfa či kamaráda, za zdraví a dostatečné příjmy, za slovo naděje pro druhé. A co když potom přijde zlom? Tak velký, že jsi to ani nečekal. A někdo ti poklepe po rameni a řekne: „ty jsi tak dobrý," nebo dokonce: „jsi tak věrný křesťan a máš takovou velkou víru.“ Nebo se nám najednou daří, jako nikdy předtím, a my si toho ani nevšimneme. Však jsem na tom tvrdě pracoval.

Necháš si slávu pro sebe? Nebo řekneš něco jako: „Díky Bohu!“ Jemu sláva! Děkuji Pane. Nebo třeba: „Víš, museli jsme se hodně modlit k Bohu. Spolehnout se na Jeho pomoc, milost. Prožívali jsme podobné zápasy jako ty. Někdy už jsme mysleli, že je vše ztraceno, ale Bůh se nad námi smiloval. Jsem mu za Jeho lásku velmi vděčný… Můžeme se spolu pomodlit?“

Kéž je moje srdce věrné a vděčné. Kéž mohou lidé kolem vidět na mně tvé milosrdenství.