2 Paralipomenon 33,12

Odpuštění a přijetí

Byl bys schopen odpustit a přijmout i ty?

Modlářství, věštění, svádění lidu, vtažení vlastních synů do okultních praktik, znesvěcení chrámu… Dělání toho, co Bůh výslovně zakázal.

Seznámíme se s polovinou příběhu člověka – krále, a možná máme hotovo, není co řešit. Selhal Boží člověk a dokonce vůdce… Ztracený případ, řekneme si. Ten člověk nemá naději. Je ztracen. Takovému člověku bych nebyl schopen odpustit. Dát mu novou šanci. Bůh ano. Je to těžko uvěřitelné, ale Bůh odpustil i takovému člověku – králi Menašemu. Předtím ale na něj uvedl veliké zlo. Vydal ho do rukou nepřítele, který ho velmi ponížil a zbavil ho všeho, včetně svobody. Jenomže ten muž v nouzi volal k Bohu. Prosil ho o milost. Hluboce se před Bohem pokořil a On ho přijal. Vyslyšel. Vysvobodil a uvedl zpět. Zdá se, že Hospodinova trpělivost s námi je větší než ta naše s druhými.

Děkuji za to, že jsi mne přijal, Pane Ježíši. Dej mi Pane velkorysost. Schopnost odpouštět.