23Až Hospodin bude procházet zemí, aby udeřil na Egypt, uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích. Hospodin ty dveře pomine a nedopustí, aby do vašeho domu vešel zhoubce a udeřil na vás.
Krev, která zachraňuje
Znáte nějaký recept na věčný život?
Veřeje svých obydlí potřeli krví – až bude Hospodin procházet zemí, uvidí tu krev a ušetří je. Tohle znamení není pomůcka pro Hospodina, aby se v tom vyznal a poznal, kdo je kdo, nýbrž je to upomínka pro ně, pro lidi. Něco jako vědomá přihláška k záchraně, kterou sami neumíme zařídit. Není to tak v Bibli poprvé. Podobně je to odedávna kupříkladu s duhou: když ji Bůh uvidí, rozpomene se na smlouvu, kterou s člověkem uzavřel. I tam je lidský příspěvek vskutku neveliký – no jen si zkuste pověsit na nebe duhu! Ale můžete se na ni podívat, až se ukáže, a vzpomenout si, že Boží milost pořád ještě platí. A je to tak i tady: zachránila nás prolitá krev, nikoli však naše. (Však o tom po ukřižování a vzkříšení Ježíše opět bude řeč.)
Stále znovu se, Bože, učíme, že tvá milost předchází všechny naše lidské pokusy, výkony, vzestupy, pády a paragrafy. Díky, že je to tak a že náš život závisí na tvé lásce. Amen.