Izaiáš 44,1

Neboj se

Komu patřím?

Doposud Hospodin ústy proroka vyčítal, napomínal a ohlašoval tresty. Ale nyní nastává nová situace. Hospodinu je líto zdeptaného zbytku lidu. Ne že by se polepšili, ne že by se dostatečně káli. Hospodinovy úmysly nejsou závislé na chování jeho lidu. Hospodin sám se rozhodl, že odpustí hříchy a požehná těm, které vyvolil. Slibuje životodárného ducha svému lidu a jeho potomstvu. Ohlašuje to předem; on je jediný Bůh, na nikoho jiného, na nic jiného nelze spoléhat. Je to Bůh mocný a milosrdný. Povzbuzuje: „Nebojte se, nebuďte zmateni, vždyť to vlastně dávno víte, už jsem vám to řekl.“

Najdou se lidé, kteří tomu uvěří a prohlásí o sobě: „Já jsem Hospodinův.“ Podobně jako my křesťané vyznáváme: „Jsem pokřtěn. Patřím Ježíši Kristu.“ Ta důvěra v Hospodina způsobí, že člověk má pevnou půdu pod nohama a naději – vždyť jeho budoucnost spočívá v Božích rukou. Nenechá se ničit strachem z toho, co přijde, jen pracuje na tom, aby to bylo co nejlepší.

Bože, děkujeme, žes nás vyvolil jako svůj lid, církev. Dávej nám moudrost a odvahu, abychom ti byli dobrými svědky.