Izaiáš 44,10

Modly

Není to, co mám v pravici, pouhý klam?

Ten prorok má smysl pro humor. S jakou chutí se vysmívá těm, kdo si vyrábějí bohy! Smějeme se s ním. Jak mohli být tehdejší lidé, tak hloupí a uctívat sošky! Smějeme se do té doby, než si uvědomíme, že dnes nejsme o mnoho chytřejší. Ano, nemodelujeme si sošky. My máme mnohem důmyslnější způsoby, jak vyrobit modlu. Ten předmět (socha, obraz) byl stejně jen symbolem, zpodobením boha, ne přímo bohem. Ale člověk ho musel mít, aby měl dojem, že se má ke komu obracet, když se cítil ohrožen.

Je něco, co prostě musím mít, aby můj život měl cenu? Od čeho odvozuji smysl svého života? Jsou to věci, které vlastním? Osoby, od kterých očekávám zajištění štěstí? Politické ideje nebo společenské hnutí, ke kterému se přidávám?

Velmi nebezpečnou modlou je v poslední době cosi, čemu se říká virtuální realita. Člověk prožívá například příběhy televizních seriálů, jako by to byla skutečnost. Internet poskytuje neomezené množství náhradních, zdánlivých světů, do kterých člověk uteče, když se neumí vyrovnat se světem skutečným.

Hospodine, otevři mi oči, pomoz mi, když mám sklon zbaběle se vyhýbat tvému povolání.