21Tak praví Hospodin, Bůh Izraele, ke kterému ses modlil.
Modli se
Dokážu k Bohu upnout celou svou naději?
Král Ezechiáš se v ohroženém Jeruzalémě uchyluje o pomoc do chrámu, činí pokání, modlí se k Hospodinu, posílá posly k proroku Izajášovi. Lidsky viděno je situace beznadějná, jenže v Božím království neplatí světská pravidla. Podobně jako kdysi Elíša, vidoucí duchovním zrakem povzbuzoval svého mládence: „Neboj se, s námi je jich více“ (2Kr 6,16). Nebo David vyznával: „Kdo si to dovoluje tupit řady živého Boha?“
Bůh, náš Otec, se nás vždy ujímá v našich slabostech, nespěchá sice, ale nikdy nechodí pozdě, jak nás učí i příběh Lazarův. Jedná svým mocným a živým slovem, které musí vždy vykonat to, k čemu bylo vysláno a nenavrátí se nikdy s prázdnou. Mnohokrát jsme vybízeni složit svou naději v Něho, pozvednout své oči „k horám“ odkud nám přichází pomoc. I v tomto příběhu, jenž slouží jako celé Písmo k našemu naučení, se Bůh znovu zastal srdce pokorného a svá zaslíbení splnil.
Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. 1 Pt 1,13