7Milosrdenství Hospodinovo budu připomínat, Hospodinovy chvályhodné činy, všechno, jak Hospodin nás odměňoval, velkou jeho dobrotu k izraelskému domu. On je odměňoval podle svého slitování, podle svého velikého milosrdenství.
Milosrdenství Hospodinovo budu připomínat
Vnímám Boží milosrdenství?
Sedmý verš z textu celé kapitoly poněkud vybočuje. Kapitola totiž popisuje situaci, kdy je Sion Bohem intenzivně trestán, případně zapomenut. Děje se tak z důvodu nepravostí Božího lidu. A je tu akcentováno, že tento hněv, možná nepřízeň osudu, nepřichází od nepřátel či nepřítele, ale přímo od Hospodina. Hospodin se hněvá, Hospodin trestá, Hospodin “tlačí na lis”.
Přesto je zřejmé, že hněv není tím, po čem by Bůh toužil. Vůči svému lidu má na mysli především dobro. Dobro a milosrdenství. A prorok vyznává, že mezi ranami vnímá také Boží milosrdenství. A vyznává, že právě Boží milosrdenství bude připomínat - snad sobě, snad druhým.
A tak před námi povstává obraz, kdy přísný Bůh, který ze své niterné podstaty nemůže nechat bujet hřích ve svém lidu, zároveň svůj lid vede, chrání a žehná. A takové jednání je hodno našeho obdivu a chvály.
Pane, děkujeme ti za tvé nekonečné milosrdenství.