7Ale nyní, Hospodine, tys náš Otec! My jsme hlína, tys náš tvůrce, a my všichni jsme dílo tvých rukou.
Hospodin je náš tvůrce
Vnímáš ve svém životě Boží působení?
Prorok pokračuje v pokání za Boží lid. Vyjadřuje, jak moc se Izrael odchýlil od svého tvůrce. Přestali svého Boha hledat, chválit, uctívat. Přestali žít jako Boží stvoření a žili si po svém. Na jejich tvůrce jim už v životě nezbyl žádná prostor a vztah mezi tvůrcem a stvořením pomalu vyhasl. Výsledkem jsou spáleniště a trosky.
Ale teď se to mění! Boží lid se začíná k Bohu vracet. Začíná Boha opět vyznávat. Hledá ho a prosí, aby už ta zhouba a ponižování konečně skončily. Prosí o odpuštění. A co víc - vyhlíží a vyznává, že opět přijde čas, kdy se Hospodin svého lidu ujme. Zastane se ho před ostatními národy. Zastane se svého lidu nebývalým způsobem - tak, jak to žádný jiný bůh udělat nemůže.
Prorok vyznává, že my jsme hlína v Božích rukou. Že Bůh je náš tvůrce. Jinými slovy - že se bez jeho blízkosti a působení neobejdeme.
Bože, díky, žes mě stvořil, prosím, tvoř mě i nadále.