Lukáš 22,61a

Spasitel hledí z očí do očÍ

Co ve mně může odemknout pohled vědoucích očí?

Stihl Petr po svém útoku na Malchuse vůbec očistit svůj meč? Pamatoval si v tu chvíli, jak neudržel víčka, když ho Ježíš opakovaně prosil o doprovázení na modlitbě? Vzpomněl si, jak srdnatě říkal, že Ježíše nikdy nezapře?

Ale ruku na srdce, copak my jsme nikdy nikoho nezklamali? Nebyl i náš jazyk někdy zbabělý, a neřekl celou pravdu? Nebo neměl naopak někdy zůstat za zuby a neříct, co mělo zůstat neprozrazeno?

A ještě mi prozraďte, co asi Petra vedlo k tomu, aby vkročil na dvůr velekněze? Copak si neuvědomil, že právě veleknězovi služebníci přišli Ježíše zatknout? Vlezli vy byste sami dobrovolně do jámy lvové?

Podle mého to vypovídá o Petrových pohnutkách. Moc nepřemýšlí, je hnut lítostí k Ježíši, Jeho zatčení se ho hluboce dotýká. Poznává ho vrátná u dveří do dvora, poznávají ho služebníci kolem ohně, prozrazuje ho i jeho galilejský přízvuk. Všechno se spiklo proti němu…

Také cítíte ten svíravý pocit, když Petra náhle osloví Malchusův příbuzný? Příbuzný oběti stojí tváří v tvář útočníkovi. Oba byli svědky posledního Ježíšova zázraku před Jeho vzkříšením. Zatloukání vlastní identity možná Petr ani nevnímá. Chce být pryč, propadnout se dějinami. A to netuší, že se o jeho zapření bude kázat po celém světě. Že poslouží jako příklad. I nám.

S Ježíšem už v ten čtvrtek ani pátek nepromluví, přesto ho právě Ježíš vrátí do správných kolejí. Bude mu na to stačit jediný pohled do očí. Petr hořce zaplakal. A tady si položíme stejnou otázku, jako včera. Plakal nad sebou, nebo nad Ježíšovým osudem? Mimochodem, kdo jako první vešel dovnitř do Ježíšovy hrobky v den Jeho vzkříšení? Kdo bude za pár týdnů srdnatě kázat davům? Kdo jako první dostane pobídku kázat pohanům? Ten, kdo 3x zapřel. Petr.

 „K tomu, abychom jasně viděli, často stačí změnit směr pohledu.“ (Antoine de Saint-Exupéry)

Pane Ježíši Kriste, tvé oči dobře vidí všechny moje zatajované skutečnosti, vše, zač je stydno. Pomoz mi je přiznávat a odevzdávat.