34A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!"
Boží načasování
Komu by měl dnes Ježíš přednostně věnovat svoji pozornost?
Myslíte si, že budete v budoucnu chodit do kostela? K čemu by vám to mohlo být dobré? Ptal jsem se onehdy našich konfirmandů (13–14 let). Když mi bude zle. Když zažiju něco těžkého. Když mi umřou rodiče. Mírně převažovaly smutné a tíživé důvody. Pak jsme přišli i na nějaké důvody radostné. Ale ty závažné pohnutky nám na mysl přicházely přednostně. Proč lidi volají k Bohu? Zas vyskočilo na prvním místě: Když je jim zle.
Ježíš se setkává se dvěma lidmi ve velmi tíživé situaci. Nejprve přichází otec, že mu doma umírá dcera. A cestou Ježíše zdrží žena, která byla nemocí vyřazena z běžného života již dvanáct let. Vždyť jdou za dítětem, které je v posledním dechu. Jaké zdržování! Ne. Ježíš má svoje načasování. A my netrpěliví manželé vyškolení chronickým čekáním na své manželky se můžeme vzteknout, nejraději bychom Ježíše chytli kolem pasu a odtáhli ho co nejrychleji tam, kde má být. Kde má léčit a kde je to podle nás nejvíc potřeba.
Pane, uč nás přijímat tvoje načasování a dej nám porozumět.