11Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. 12Řekl mu: `Příteli, jak ses sem
dostal, když nejsi oblečen na svatbu?´ On se nezmohl ani na slovo.
Hledající & oněmělý
Rozumím správně podmínkám pozvání na nebeskou svatbu?
Když chodívám za pacienty do kaple Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě, jednou z nejoblíbenějších písní, kterou si ze zpěvníku vybírají, bývá Podobenství o hostině neboli Báječnej bál od Pavla Dvořáčka. Píseň je o našem dnešním podobenství, ve kterém se původně pozvaní hosté zdráhají přijít a část z nich se dokonce začala chovat, jako by byli v učení u zlých vinařů.
A tak král rozhodnul o změně strategie. Vyslal služebníky do ulic, aby pozvali všechny, které najdou. To nutně neznamená, že každý člověk, kterého potkali, pozvání přijal. Ale ti, kteří pozvání vzali za své, se na to připravili. Byli mezi nimi „dobří“, tj. ti, které byste na takové akci čekali, ale stejně tak se tam, (a znovu opakuji – připravení!), objevili ti „zlí“, které by tu nikdo krom krále nečekal. Chuďasové, vyděděnci, dokonce i cizinci, třeba Samaritáni… Co byste si měli obléknout, když na pozvánce stojí kód White Tie nebo Cocktail Attire? Použijte internet, a pak se podle toho náležitě oblečte. A co se stane, když na galavečer nepřijdete v předepsaném Creative Black Tie? Bodyguardi vás vyhodí, nedbaje na pláč, nebo skřípání zubní protézou.
Přesně to se stalo, když do hodovní síně vstoupil Král. Přišel, aby se osobně přivítal s hosty. Všechny zná jménem! A v davu spatřil jednoho ze svých přátel, který nerespektoval na pozvánce uvedený dress-code. „Příteli, jak jsi sem mohl vejít bez svatebního roucha?“
Proč se přítel Krále odmítnul vhodně obléknout? Spoléhal na Královu milost? Spoléhal na to, že je Jeho Přítelem? Přes bodyguardy vejít nemohl. Vlezl tam snad oknem? Po Králově otázce oněměl. Věděl, že pochybil. Nebyl vyhnán proto, že by nebyl hoden na večírku být, nehodný je každý z přítomných. Byl vyhnán proto, že nerespektoval přání Krále a odmítl se na setkání připravit.
Kdo si ustavičně obléká cizí životy, jeho vlastní mu sežerou moli. (Jiří Žáček)
Bože děkuji za pozvánku na největší bál všech dob. Prosím, obleč mi ten jediný správný šat – pokoru a uznání, že jedině Ty jsi hoden vší chvály.