Přísloví 13,7

Vydávání se za někoho jiného

Na koho si hraješ?

Proč by se někdo vydával za bohatého, když nic nemá? Co by z toho měl? Měl by z toho moment uznání. Jeden můj známý mi řekl, že když přišel k více penězům, pozoroval, jak ho to mění. Najednou mu přišlo, že nic není problém. Že si sežene nejlepší doktory, právníky a vše bude fajn. Být bohatý má před lidmi váhu. Leckdo se tedy vydává za bohatého, aby si vylepšil před lidmi svou image. Můžeme se vydávat za moudrého, sečtělého, vtipného… a leckdy to děláme. Ačkoliv nejsme. Chceme jen udělat dojem na druhé. Pamatuji si, jak na mě udělaly dojem chvíle, kdy někdo velmi vzdělaný přiznal, že něco neví. Je v tom něco velmi osvobozujícího, když nehrajeme hru na vydávání se za někoho, kdo nejsme. V přísloví je ale ještě vzácnější cesta. Dokonce může někdo hrát hru na druhou stranu. Může se vydávat za chudého, když má velké jmění. Tím ukazuje, že mu nejde o dojem u lidí.

Pane, nauč mě nehrát žádnou hru před lidmi a dej mi svobodu od soudu druhých lidí.