15Po čtení ze Zákona a Proroků vybídli je představení synagógy: "Bratří, máte-li slovo povzbuzení, promluvte k lidu."
Slova povzbuzení
Co nás doopravdy nejvíc povzbudí?
Asi to známe všichni – máme-li doma hosta, jsme vděční, když se s námi podělí o nějaké zajímavé novinky či o radostné zprávy. Nejinak tomu bylo s apoštolem Pavlem, hostem v synagoze. I on byl vyzván, aby k přítomným promluvil, pokud má slovo povzbuzení. Této pobídky se zhostil připomínkou společné pohnuté historie se svými souvěrci. Jako vrchol své promluvy zmínil skutečnost, že Bůh rozhodně nezapomněl na své sliby a lid, neboť z královské Davidovské linie vzešel Zachránce Ježíš.
Svědectví o tom, že Bůh na nás nezapomíná, že má pro nás připravenou záchranu a ta již byla uskutečněna, je skutečně slovem povzbuzení nejen pro tehdejší posluchače, nýbrž i pro nás. Zvláště v době nejistoty, zmatku, strachu, válek a dalších podivných událostí a zvěstí kolem nás. Není většího občerstvení pro strachující se a unavené duše než zpráva, že Bůh na ně nezapomněl.
Díky Bože, že na nás nezapomínáš. Díky, že zpráva o zachránci Ježíši je tím skutečným slovem povzbuzení a potěšení.