Skutky 18,21a

Odevzdanost za všech okolností

Umím říci s Pavlem: „Bude-li Bůh chtít?“

Pavel a jeho spolupracovníci jsou vydáni na milost a nemilost místním úřadům. U nich se Židé domáhají zamezení misijní činnosti těmto zastáncům Krista. Ježíše, ukřižovaného a zmrtvýchvstalého, jim Pavel představuje jako Mesiáše, který už přišel. Pavel si je dobře vědom, jak moc výbušná to je zpráva. Ještě před svým obrácením byl on sám tímto „novým směrem“, totiž křesťanstvím, pohoršen a často rozezlen. Tehdy křesťany pronásledoval. Teď jim chce sloužit, jak nejlépe dovede. Ovšem na jeho cestách to vyvolává nejedno napětí. Na druhé straně, někteří Židé tu Pavlovu službu přijímají. Chtějí mu naslouchat, a dokonce ho žádají, aby s nimi zůstal.

V Korintě konflikt, v Efezu smír. S obojím se setkávají ti, kdo nesou evangelium v nádobách hliněných. Nemají vždy na růžích ustláno. Ale věnovali svou sílu a své schopnosti do služby velmi krásné věci. Zvěstování evangelia. Jak jsme četli, Pavel ví, že se už do Efezu vrátit nemusí, i když by chtěl. Vše záleží na tom, ´bude-li Bůh chtít´. A tomu je Pavel odevzdán. Ne své vůli a svým plánům, třebaže velmi smělým. A proto si jej Bůh může použít.

Moudrost mi Pane dávej, abych po Tvé cestě chodil, moudrost, mi Pane dávej, ať ve tmě nebloudím.