Skutky 19,28

Bránit, co je svaté

Co je pro mě svaté?

Jednou za rok se v Efezu konaly zvláštní obřady na počest bohyně Artemidy. Lákaly sem davy lidí ze všech částí provincie. V období těchto obřadů se konaly slavnosti, které se vyznačovaly nebývalou okázalostí a nádherou.

Tyto sváteční dny byly obdobím zkoušky pro všechny, kdo přijali víru teprve nedávno. Skupina věřících, která se scházela v Tyrannově škole, se ke slavnostnímu chvalozpěvu odmítala připojit, a proto se stala terčem posměchu, výčitek a urážek. Pavlovo působení zasadilo pohanské bohoslužbě citelnou ránu. Počet účastníků tohoto státního svátku značně klesl a opadlo také nadšení vyznavačů bohyně Artemidy. Vliv apoštolova učení se zdaleka neomezoval jen na křesťany, kteří se skutečně obrátili na víru. Mnozí se k novému učení sice ještě veřejně nepřihlásili, ale získali takové poznání, že ke svým pohanským bohům ztratili veškerou důvěru.

Demetrios, výrobce stříbrných napodobenin chrámu, svolal všechny řemeslníky a mluvil o finanční ztrátě a ztrátě vážnosti toho, co jim bylo svaté. Jeho slova probudila v lidech prudké vášně. “Když to uslyšeli, velmi se rozzlobili a začali křičet: ‘Veliká je efezská Artemis!’” Sk 19,28.

Pane, prosím o pokorné srdce, abych Tvou svatost bránil tichým životem služby, a ne zlobou a křikem.