Skutky 20,10b-11

Večeře Páně v Troadě

Mám odvahu spolehnout na Pána Boha i v neřešitelné situaci?

Úspěch, který provázel hlásání evangelia, znovu vyvolal hněv židů. Odevšad přicházely zprávy o šíření nového učení, které osvobozuje židy od zachovávání obřadů ceremoniálního zákona a přiznává pohanům stejné výhody jako židům, kteří jsou potomky Abrahama. Ve svých kázáních v Korintu předkládal Pavel tytéž důkazy, které tak naléhavě zdůrazňoval ve svých dopisech. Jeho jednoznačné prohlášení: “Už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný” (Ko 3,11), považovali apoštolovi nepřátelé za opovážlivé rouhání. Proto se rozhodli, že jeho hlas umlčí.

Když byl Pavel varován před chystanými úklady, rozhodl se, že půjde oklikou přes Makedonii. Musel se vzdát svého plánu, že dorazí do Jeruzaléma včas a stihne velikonoční bohoslužby. Doufal však, že se tam dostane do letnic.

Spolu s Pavlem a Lukášem se vydali na cestu “Sopatros, Pyrrhův syn z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gaius a Timoteus z Derbe a Tychikos a Trofimos z Asie” (Sk 20,4). Pavel měl u sebe velkou částku peněz od nežidovských sborů. Chtěl ji odevzdat bratřím, kteří měli na starosti Boží dílo v Judsku. Proto se dohodl se sbory, které přispěly ze svých prostředků, že ho tito bratři jako zástupci sborů doprovodí do Jeruzaléma.

Jakoby mimochodem zazní zpráva o mladíku jménem Eutychos z Troady. Usnul v okně a ze třetího patra spadl dolů na dvůr. Okamžitě nastala panika a zmatek. Když ho zvedli, byl mrtvý. Shromáždilo se kolem něj mnoho lidí a všichni plakali a naříkali. Pavel si však prorazil cestu vyděšeným davem, objal chlapce a úpěnlivě se modlil k Bohu, aby vrátil mrtvému život. Jeho prosba byla vyslyšena. Nářek a bědování přehlušil apoštolův hlas: “Upokojte se, je v něm život.” Věřící se s radostí opět sešli v horní místnosti. Společně oslavili Večeři Páně a Pavel s nimi “dlouho do rána” rozmlouval. (Sk 20,10.11)

Pane, uč mne důvěřovat Ti v každé životní situaci.