12Když jsme to uslyšeli, prosili jsme my i tamější bratří Pavla, aby do Jeruzaléma nechodil. 13Ale on odpověděl: "Proč pláčete a působíte mi tím větší bolest? Vždyť já jsem připraven nejen nechat se svázat, nýbrž i zemřít v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše!" 14Protože se nedal přemluvit, přestali jsme naléhat a řekli jsme: "Děj se vůle Páně!"
Připraven zemřít pro Ježíše
Koho tolik miluji, že jsem ochoten za něj zemřít?
Krátký pobyt v Cesareji brzy skončil, a tak se Pavel a jeho společníci v doprovodu několika bratří vydali do Jeruzaléma. Těžce na ně doléhala předtucha nadcházející pohromy.
Ještě nikdy neprožíval apoštol při příchodu do Jeruzaléma takový smutek. Věděl, že zde najde jen málo přátel, ale zato hodně nepřátel. Blížil se k městu, které zavrhlo a ukřižovalo Božího Syna a nad nímž nyní visela hrozba Božího hněvu. Stejná zaslepenost a stejný hněv, který kdysi hořel v Pavlově nitru, vzplály nyní s nevýslovnou silou v celém národě a obracely se proti němu.
Nemohl počítat dokonce ani s účastí a podporou svých vlastních bratří ve víře. Neobrácení Židé, kteří po něm bez ustání usilovně pátrali, nelenili a ústně i písemně o něm a o jeho díle rozšířili v Jeruzalémě ty nejhorší pomluvy. Dokonce i někteří apoštolové a starší těmto lživým zprávám uvěřili.
I přes všechny nepříznivé okolnosti však apoštol nepropadal zoufalství. Věřil, že Boží hlas, který promlouval k jeho nitru, osloví i jeho krajany.
Pane, dej mi prosím opravdovou lásku k Tobě i k lidem.