14Přiznávám se ti však k tomu, že podle směru, který oni označují za sektu, sloužím Bohu svých předků: Věřím všemu, co je napsáno v zákoně Mojžíšově a v prorockých knihách, 15a tak jako oni mám naději v Bohu, že jednou spravedliví i nespravedliví vstanou k soudu. 16Proto i já se vždy snažím zachovat neporušené svědomí před Bohem i lidmi.
Pavlovo krédo
Jak bys jednoduše shrnul své vyznání víry?
Vidíme tady jasné svědectví apoštola Pavla a střet dvou charakterů, střet dvou světů
Na jedné straně Pavel se svým charakterem bezúhonnosti a přímosti a jeho žalobci i soudce ve svém světě pochlebování, lží, podpásových pokusů očernit, úplatků – z druhé strany strachu o svou budoucnost atd. Po tom, co Pavla jeho žalobce označil jako „mor po celém světě“… „vůdce nebezpečné sekty“ atd. Pavel mluví velmi věcně a bez „nálepkování.“
Jádrem dnešního textu je Pavlovo vyznání víry z veršů 14-16. Nazývá křesťanství cestou, říká, že slouží židovskému Bohu svých otců, věří všemu, co je napsáno v Tóře i prorocích a má naději v Bohu, ohledně vzkříšení z mrtvých. Těch několik vět, které Lukáš ve skutcích zapsal, má neuvěřitelnou hloubku a hodnotu.
Apoštol Petr nás ve svém dopise vyzývá, ať jsme také vždy připraveni vydat svědectví o naději, kterou máme v Bohu a ať svědčíme s vlídností, úctou a dobrým svědomím. (1.Pt 3,15-16)
Pane, dej, ať jsme jako ap. Pavel připraveni vydat svědectví o naší víře.