23Mesiáš má trpět, jako prvý vstane z mrtvých a bude zvěstovat světlo lidu izraelskému i pohanům."
Svědek Ježíšův
„Můj mesiáš“ nebo „Boží mesiáš“?
Pavel nebyl zdaleka jediný, kdo veřejně mluvil o mesiáši, vždyť mnozí mesiáše vyhlíželi velmi intenzivně. Ocitl se před soudem nikoliv kvůli řeči o mesiáši, kamenem úrazu byl ve skutečnosti Pavlův „mesiáš Ježíš“. Mesiáš trpí na šibenici? Myslíš, že vstal? Povolává pohany? Jsi blázen, Pavle?! Jenže Pavel se podle vlastních slov nemohl u Damašku postavit „proti nebeskému vidění“. Dal nakonec přednost „mesiáši Božímu“ před „mesiášem svým“ a o něm svědčí.
Co jim zastínilo pohled na Ježíše? Byli příliš zaujati vlastními potřebami, ambicemi či frustracemi - od těch osobních až po frustrace a ambice celého národa? A co vlastně zaměstnává moje srdce? Nejsme jen tichými vězni svých frustrací, očekávání a potřeb? Pustit si k tělu Ježíše – toho trpícího, zmrtvýchvstalého, kráčejícího za hranice naší představivosti – to znamená vystavit se skutečnému živému Bohu, nechat ve svém srdci znít jeho otázky, sdílet jeho fantazii a hledat jeho království, a nakonec u něj najít i své pravé „nové jméno“, jak říká Zjevení Janovo.
Pane, osvoboď mě, ať slyším tvé živé Slovo a nejen ozvěnu sebe sama!