Žalm 119,40

Boží spravedlnost

Odkud se ve mne bere touha po Božím zákoně?

Žalmista vyznává svou touhu po Božích ustanoveních. Proč však toužit po něčem, co mě, hříšného odsuzuje? Neboť vím, že v mém odsouzení přichází ke slovu Boží spravedlnost, jež mě obléká do Krista a jej zase do mého hříchu. Boží spravedlností je splněno žalmistovo přání a náš život je zachován navěky, neboť jsme „tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života,“ (Ř 6:4). Skrze tento velkolepý akt milosti jsme zachování při životě způsobem, jenž daleko převyšuje i ta nejzbožnější přání.

V raném církevním dopisu Diognetovi čteme: „Sám Bůh vydal svého vlastního Syna jako výkupné za nás, svatého za bezbožníky, nevinného za viníky...jak nečekané požehnání, že hříšnost mnohých byla skryta v jednom spravedlivém, zatímco spravedlnost jednoho ospravedlnila mnohé hříšníky!“