Žalm 125,4

Cíl cesty – blízko Bohu

Může být úzká cesta krásná a bezpečná?                                                                                                   

125. žalm je písní pro věčné turisty. Je to poutní píseň. Poutníci jsou na cestě do Jeruzaléma, jsou stále v první třetině své cesty. Ještě z Jeruzaléma ani nic pořádně nevidí, ale už se zpívá o nádherných věcech.

Kdo doufají v Hospodina jsou jako hora Sion. Ale Sión to je přece místo, kde sídlí především Hospodin. Hospodin nás na to místo vpustil a mluví o nás jako o nepohnutelné hoře. Najednou jsme ve středu dění a pod Hospodinovou ochranou, vždyť Bůh je jako hradba okolo svého lidu. A navíc všeho do času i zlé, a právě zlé věci pominou, Bůh nechce, abychom se zlomili a utrápili.

Koupili jsme na cestu nové boty, někdy nám do nich teče, někdy toho máme plné kecky. Ale ty jsi s námi – na začátku, v první třetině i v cíli – ve svém domě. Chceme ti za to poděkovat. Amen