5Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo.
Naděje je jen v Hospodinu
Kde hledáš pomoc?
Žalmista volá Hospodina z bezedných hlubin své duše. Trápí ho stav jeho národa.
I když Boha oslovuje jako Panovníka, přistupuje k němu velmi důrazně a přesvědčivě. Vyslyš můj hlas! Pozorně vyslechni mé prosby. Žalmista je v přístupu k Hospodinu velmi smělý. Velmi směle prosí za svůj lid.
Vyznává, že Boží lid je plný nepravostí. Pokud by měl Bůh s člověkem jednat jen na základě jeho selhání a vin, nikdo by neobstál. Ale Bůh není jen spravedlivý soudce, Bůh je také odpouštějící a milující Otec. A právě touto svou vlastností Bůh u žalmisty vzbuzuje bázeň. Nejde o strach ze spravedlivého trestu, ale o úctu vůči Božímu srdci.
Protože Žalmista zná Boží srdce, doufá v něho. Skládá v Boha veškerou svou naději. Vyhlíží ho. Čeká na něj. Čeká na jeho spásné jednání s Izraelem a na jeho slovo. Na slovo, které potěší, povzbudí a promění.
A k tomu vybízí také Izrael a nás - čekej na Hospodina, On je Bohem milosrdenství, On vykoupí Izrael ze všech jeho nepravostí.
Panovníku, na tebe čekám.