David Smetana /úvahy 24-11 (11.4.-20.4.)
Církev československá husitská
Narodil jsem se v roce 1980 do rodiny malíře Daniela Jana Smetany, který pocházel ze starého evangelického rodu. Sám však konvertoval k římskému katolicismu. Do nedělky jsme pak se starším bratrem Danielem byli vysíláni do Církve bratrské v Ústí nad Labem, kde jsme vyrůstali. Ekumenismus mám tak nějak v krvi. Snad proto mne Hospodin později přivedl nejen do Církve československé husitské a také do kaplanské služby ve vězení. To se ale předbíhám.
Již při studiích jsem byl vyslán s P. Wagnerem vypomáhat v malé farnosti v Čerčanech. Po dvou letech a ukončeném studiu jsem odjel na rok jako dobrovolník pracující s hendikepovanými dětmi do Jeruzaléma.
Po návratu jsem se oženil a se ženou jsme se přesunuli do Červeného Kostelce.
Tam jsem byl vysvěcen na kněze a začal sloužit také ve Rtyni v Podkrkonoší.
Začal jsem docházet do věznice Odolov jako dobrovolný duchovní a o několik let později se tam stal kaplanem.
V době Covidu jsem začal docházet do náchodské nemocnice jako ošetřovatel - kaplan a po skončení covidého času jsem tam ještě nějakou dobu jako kaplan působil.
Během let jsem se také vyučil kominíkem a se svým kolegou jsme se jednou týdně převlékali z černého taláru do černého kominického úboru. Bohužel zesílená alergie mi zabránila pokračovat v této misijně praktické činnosti, kterou jsem dělal rád.
Během let se pravidelně snažím vracet s lanem do skal, kde nabírám síly.
Se ženou máme 4 děti.
Narodil jsem se v roce 1980 do rodiny malíře Daniela Jana Smetany, který pocházel ze starého evangelického rodu. Sám však konvertoval k římskému katolicismu. Do nedělky jsme pak se starším bratrem Danielem byli vysíláni do Církve bratrské v Ústí nad Labem, kde jsme vyrůstali. Ekumenismus mám tak nějak v krvi. Snad proto mne Hospodin později přivedl nejen do Církve československé husitské a také do kaplanské služby ve vězení. To se ale předbíhám.
Již při studiích jsem byl vyslán s P. Wagnerem vypomáhat v malé farnosti v Čerčanech. Po dvou letech a ukončeném studiu jsem odjel na rok jako dobrovolník pracující s hendikepovanými dětmi do Jeruzaléma.
Po návratu jsem se oženil a se ženou jsme se přesunuli do Červeného Kostelce.
Tam jsem byl vysvěcen na kněze a začal sloužit také ve Rtyni v Podkrkonoší.
Začal jsem docházet do věznice Odolov jako dobrovolný duchovní a o několik let později se tam stal kaplanem.
V době Covidu jsem začal docházet do náchodské nemocnice jako ošetřovatel - kaplan a po skončení covidého času jsem tam ještě nějakou dobu jako kaplan působil.
Během let jsem se také vyučil kominíkem a se svým kolegou jsme se jednou týdně převlékali z černého taláru do černého kominického úboru. Bohužel zesílená alergie mi zabránila pokračovat v této misijně praktické činnosti, kterou jsem dělal rád.
Během let se pravidelně snažím vracet s lanem do skal, kde nabírám síly.
Se ženou máme 4 děti.