Úterý 26. listopadu

Izaiáš 49,14-26

¹⁴Sijón říkával: "Hospodin mě opustil, Panovník na mě zapomenul." ¹⁵Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. ¹⁶Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále. ¹⁷Tvoji synové už pospíchají. Ti, kdo tě bořili a ničili, od tebe odtáhnou. ¹⁸Rozhlédni se kolem a viz: Tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě. Jakože živ jsem já, je výrok Hospodinův, jimi všemi se okrášlíš jako okrasou, ozdobíš se jimi jako nevěsta. ¹⁹Tvé trosky a tvá zpustošená města, tvá pobořená země ti teď budou příliš těsné pro množství obyvatel, až odtáhnou ti, kdo tě hubili. ²⁰Opět ti budou říkat synové tvé bezdětnosti: "Toto místo je mi těsné! Dej mi prostor, ať mám kde sídlit." ²¹V srdci si řekneš: "Kdo mi zplodil tyto syny? Byla jsem bez dětí, bez manžela, přestěhovaná a zapuzená. Kdo je vychoval? Zůstala jsem zcela sama, kde se tito vzali?" ²²Toto praví Panovník Hospodin: "Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou. ²³Králové budou tvými pěstouny a jejich kněžny tvými chůvami. Klanět se ti budou tváří k zemi, budou lízat prach tvých nohou. I poznáš, že já jsem Hospodin, že se nezklamou ti, kdo skládají svou naději ve mne." ²⁴Lze vzít bohatýru to, co pobral? Může uniknout zajatý lid Spravedlivého? ²⁵Ale Hospodin praví toto: "I bohatýru je možno vzít zajatce, co pobral ukrutník, může uniknout. Já s tvými odpůrci povedu spor, já spásu dám tvým synům. ²⁶Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem, jako moštem se opojí vlastní krví. I pozná všechno tvorstvo, že já Hospodin jsem tvůj spasitel a tvůj vykupitel, Přesilný Jákobův."