Pátek 28. června

Izajáš 42,10-25

¹⁰Zpívejte Hospodinu píseň novou! Ať zní jeho chvála ze všech končin země. Ti, kteří se vydávají na moře, i to, čeho je moře plno, ostrovy a ti, kdo na nich bydlí, ¹¹ať pozvednou svůj hlas, i poušť a její města, dvorce, v nichž sídlí Kédar, ať plesají obyvatelé Sely a výskají z vrcholků hor. ¹²Ať vzdají čest Hospodinu, ať mu chvalořečí na ostrovech. ¹³Hospodin jak bohatýr se vyrazit už chystá, svou horlivost jak bojovník rozněcuje, pozvedá bojový pokřik, proti nepřátelům svým si bohatýrsky vede. ¹⁴"Byl jsem příliš dlouho zticha. Mám dál mlčet? Přemáhat se? Mám jen sténat, těžce jak rodička vzdychat a přitom po dechu lapat? ¹⁵Hory a pahorky postihnu suchem, nechám uschnout každou rostlinu na nich. V ostrovy proměním řeky, jezera vysuším. ¹⁶Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit. Tmu před nimi změním v světlo, pahorkatiny v rovinu. Toto jsou věci, jež učiním, od toho neupustím. ¹⁷Ustoupí nazpět politi studem ti, kteří doufají v tesané modly, kdo říkají slitým modlám: "Jste naši bohové"." ¹⁸"Slyšte, hluší, prohlédněte, slepí, ať vidíte! ¹⁹Kdo byl slepý, ne-li můj služebník? Kdo byl hluchý jako můj posel, jehož jsem vyslal? Kdo byl slepý jako ten, za něhož jsem zaplatil, slepý jak služebník Hospodinův? ²⁰Mnoho jsi viděl, ale nedbal jsi na to. S ušima otevřenýma neslyšel nic." ²¹Pro vlastní spravedlnost se Hospodinu zalíbilo vyvýšit a zvelebit zákon. ²²Lid je však oloupený a popleněný, jinoši všichni spoutáni, vsazení do vězení. Stali se loupežnou kořistí a není, kdo by vysvobodil, jsou vydáni v plen a není, kdo by řekl: "vrať to." ²³Kdo z vás tomu dopřeje sluchu? Kdo pozorně vyslechne, co bude následovat? ²⁴Kdo vydal Jákoba v plen? A Izraele těm, kteří loupí? Což to nebyl Hospodin, proti němuž jsme zhřešili? Nechtěli jsme chodit po jeho cestách, jeho zákon jsme neposlouchali. ²⁵Proto na něj vylil své hněvivé rozhořčení, krutou válku; plameny vyšlehly, a Jákob nic nepoznal, hořelo, a nebral si to k srdci.