Skutky 27,14-26
14Ale zanedlouho se přihnal z Kréty bouřlivý vítr od severovýchodu 15a opřel se do lodi tak, že ji nemohli ovládat. Nechali jsme se jím tedy unášet. 16Když jsme se dostali do závětří ostrůvku, který se jmenoval Kauda, museli jsme vynaložit veliké úsilí, abychom vytáhli záchranný člun na palubu. 17Pak lodníci zabezpečili loď tím, že ji převázali. Báli se, aby nenajeli na Syrtskou mělčinu, a tak stáhli plachty a nechali se unášet větrem. 18Protože jsme byli prudce zmítáni bouří, lodníci druhý den vyhazovali do moře náklad, aby lodi ulehčili; 19a třetí den vlastníma rukama hodili do moře lodní výstroj. 20Po mnoho dní se neukázalo ani slunce ani hvězdy. Prudká bouře nepřestávala a již jsme ztráceli všechnu naději, že se zachráníme. 21Když už nikdo neměl ani pomyšlení na jídlo, šel Pavel mezi lodníky a řekl jim: "Měli jste mě poslechnout a neopouštět Krétu, a mohli jste si ušetřit toto nebezpečí a škodu. 22Ale teď vás vyzývám, abyste neztráceli naději, neboť nikdo z vás nepřijde o život, jenom loď vezme za své. 23Dnes v noci ke mně přišel anděl od Boha, kterému patřím a kterému sloužím, 24a řekl mi: `Neboj se, Pavle, ty se před císaře dostaneš. A Bůh ti daroval všechny, kdo jsou s tebou na lodi.´ 25Buďte proto dobré mysli. Věřím Bohu, že tomu bude tak, jak mi oznámil. 26Máme se dostat k nějakému ostrovu."
Zpět na úvahu autora!