Neděle 6. dubna

Žalm 22,1-22

¹Pro předního zpěváka. Podle "Laně za ranních červánků". Žalm Davidův. ²Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám. ³Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci. ⁴Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele. ⁵Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout. ⁶Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a nebyli zahanbeni. ⁷Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu. ⁸Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou: ⁹"Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!" ¹⁰Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpečí u jejích prsou. ¹¹Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi můj Bůh. ¹²Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám! ¹³Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili. ¹⁴Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist. ¹⁵Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. ¹⁶Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti! ¹⁷Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy, ¹⁸mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem. ¹⁹Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv. ²⁰Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc! ²¹Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou; ²²zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! - A tys mi odpověděl.