2 Korintským 11,30

Boží personalistika

Co nás „kvalifikuje“ do Boží služby?

Mám pocit, že pokud by se Pán Bůh ucházel o zaměstnání pracovníka náborové agentury, moc velkou kariéru by tam neudělal. Sám občas sedím u pracovních pohovorů, kdy se snažíme (z těch, kdo se přihlásí) vybírat ty, kdo mají nejlepší předpoklady. Ale u Boží služby? Čekali bychom, že pro svou věc „nahajruje“ samé génie, supermany, univerzální vojáky do každého počasí nebo alespoň nějaký solidní, bezúhonný a důvěryhodný průměr. A mezitím…  „Pohleďte, koho si Bůh povolává“ (1K 1, 26): Mojžíš má být vůdcem, ale neumí kloudně promluvit, David nebo Jeremiáš mají mít autoritu, ale jsou to mladí kluci, a dvanáct apoštolů, to je teprve „výkvět“ – poselství o záchraně světa je svěřeno bandě, ve které se vedle obyčejných galilejských rybářů potkávají bývalý terorista s bývalým kolaborantem a podobné existence. A přesto to funguje.

Pavel sám vlastně neměl oproti jiným tak špatné „CV-čko“, ale v službě Kristu také začíná na nule. Bůh tvoří nové věci „z ničeho“ a i jeho láska buduje z Toho „co není“. A to je asi i za jeho zvláštní „personální politikou“.

Pane, děkujeme Ti za důvěru, se kterou i nám slabým svěřuješ svoji věc.