10Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou
poslouchat lidská pokolení.
Jákobova prorocká slova
Posuzujeme děti podle rodičů a naopak?
Rodiče se snaží předávat svým dětem ze sebe to nejlepší. Poučují je, vychovávají, jsou jim příkladem. Známé rčení praví, že jablko nepadá daleko od stromu. A nejde tu jenom o obdobný výběr povolání rodičů a dětí, ale také o vlastnosti, podobné vzorce chování, životní cíle.
Jákob měl dvanáct synů, a ne vždy to, co viděl, ho plnilo nadšením a otcovskou pýchou. Nejlépe v jeho očích obstál čtvrtý v pořadí, Juda. Sice kdysi navrhl prodat svého bratra Josefa do otroctví, ale odčinil to lítostí a pokáním, i ochotou obětovat se za svého nejmladšího bratra Benjamína. Dostane se mu výsad prvorozeného Rúbena, a všichni bratři se mu budou klanět. A jednou z jeho pokolení dokonce vzejde Vykupitel. To není výmysl či záměr jeho otce Jákoba. Pouze mu Bůh dal nahlédnout do svých plánů.
Pane, prosíme, ať vedeme naše potomky skrze svůj život k víře.