Protože jsme si úvahy rozdělili s manželkou, píši teď za oba. Poznali jsme se na Husově bohoslovecké fakultě, kde jsme oba studovali, a to každý za jinou církev. Já za Církev československou husitskou a má nastávající manželka za Evangelickou církev metodistickou. Oba pocházíme z farářských rodin, kdy jsme vyrůstali pod vlivem Božího slova. Manželka se obrátila k Pánu Ježíši již ve svém mládí. Já pak až vlivem studií a otevření ekumenického rozměru v mém životě. Víru jsme si však nesli už od dětství. V době mé dvouleté vojenské služby manželka sloužila v metodistickém sboru v Jihlavě a později v Plzni. Já jsem nastoupil po vojně jako husitský farář do Žatce a poté do Klatov. Později jsme sloužili v Křesťanském společenství v Klatovech a poté v Evangelické církvi metodistické v Praze 9 Horní Počernice, v Praze 2 Ječná, v Třeboni a posléze v Plzni 3.
S manželkou jsme vychovali tři děti, od kterých máme jedenáct vnoučat, ze kterých se velmi těšíme a v rámci možností v rodinách našich dětí pomáháme. Jsme rádi, že jsou všechny zapojeny v církvi. Nyní jsme již v důchodu, což však není úplný konec naší služby.